Zákon o právu na digitální služby, nazývaný také jako „digitální ústava“, upravuje práva a povinnosti uživatelů digitálních služeb a orgánů veřejné moci při poskytování služeb nebo provádění úkonů on-line nebo na kontaktním místě veřejné správy. Po schválení zákona o právu na digitální služby Poslaneckou sněmovnou i Senátem podepsal prezident republiky zákon dne 19. prosince 2019. Účinností zákona o právu na digitální služby dojde i ke změně některých dalších zákonů, například zákona o základních registrech, zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, správního řádu nebo zákona o svobodném přístupu k informacím. 

Návrh zákona o právu na digitální služby předložila ke schválení Poslanecké sněmovně skupina poslanců na základě návrhu Iniciativy 202020, kterou tvoří ICT Unie, Hospodářská komora České republiky, Svaz průmyslu a obchodu České republiky, Česká bankovní asociace, Česká asociace pojišťoven, CACIO, Česká asociace elektronických komunikací, Asociace provozovatelů mobilních sítí a CZ.NIC. Základními cíli zákona je zejména usnadnit veřejnosti komunikaci s orgány veřejné správy za pomoci on-line komunikace, snížit administrativní, finanční a časovou náročnost úřední komunikace a posílit tak postavení orgánů veřejné moci jako služby veřejnosti. Právo uživatele na poskytnutí digitální služby bude poskytováno orgány veřejné moci přednostně a bude vymahatelné soudní cestou. Porušení povinnosti poskytnout digitální službu může založit odpovědnost orgánu veřejné moci za nesprávný úřední postup.

Stát bude na základě zákona o právu na digitální služby povinen vytvořit katalog služeb, jejichž poskytnutí bude povinen zajistit elektronicky. Zákon zajišťuje veřejnosti možnost podat úřadu elektronické podání, předvyplnění údajů v elektronickém podání údaji evidovanými státní správou, on-line konverzi podkladů, poskytnutí údajů z rejstříků veřejné správy, podání žádostí o změnu v dokladech apod. Současná listinná forma komunikace s orgány veřejné moci zůstane zachována, a to zejména kvůli potřebám seniorů. Volba mezi oběma formami bude na úvaze uživatele služby. Orgány veřejné moci budou povinny sdílet mezi sebou údaje týkající se uživatelů digitální služby v propojeném datovém fondu a uživatel tak bude povinen tyto údaje poskytnout pouze jednou. Orgány veřejné moci budou dále povinny informovat uživatele na jeho evidovanou elektronickou adresu např. o zániku platnosti jeho dokladu nebo změně údajů. 

Zákon o právu na digitální služby má představovat další krok k modernizaci veřejné správy, usnadnění a zlevnění komunikace podnikatelské i nepodnikatelské veřejnosti s úřady a zvýšení konkurenceschopnosti České republiky. Povinnost zajistit poskytnutí digitální služby náleží orgánu veřejné moci. Neodůvodněné neposkytnutí digitální služby orgánem veřejné moci může vést k povinnosti k náhradě škody způsobené nesprávným úředním postupem.